Utíkáš

10. července 2018 v 7:38 | lost poetrist |  Svobodně roztřesená
Utíkáš.
Z dálky vidím,
že máš tu košili,
co jsem měla tak moc ráda
kdyžs nosil
i jak ležela
volně před postelí.

Utíkáš.
Spěšně míříš
k únikovým východům
hloub do útrob
sám k sobě,
říkáš,
že tu už nikomu nevěříš.

Utíkáš.
Překotným klusem
do cizokrajných krajů,
zemí plných
kouzel
a snů,
do zemí lidí svobodných.

Utíkáš
přede mnou
za přeludem svobody,
ale hlavně utíkáš
sám
a před sebou.
A já na protest neudělám nic.

5/2018
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama